neděle 29. června 2014

Prázdninový provoz

V červenci nás čeká ...

... Paříž ...
... Londýn ...
... a Berlín. Foto: Sešity od značky pleased to meet, o které jsem psala tady.

Tak na viděnou v srpnu a všem vám přeju krásné prázdniny.)

pátek 27. června 2014

Mám malý stan

Stanování v přírodě je romantická věc, ke které ale současná nabídka stanů zrovna nepřispívá. Výrobci se předbíhají, jaké technické možnosti u stanu nabídnou, a dobrý design a romantické propojení s přírodou se tak postupeně vytrácí. Je tu ale naděje. Studentka pražské UMPRUM Viktorie Prokopová v rámci své bakalářské práce v Ateliéru designu a interiéru navrhla Malorku - stan pro rekreační účely. Cílem bylo vytvořit rekreační přístřešek do přírody, ve kterém si lidé odpočinou od hektického života ve městě. Stan v příjemných světlých barvách nemá žádnou nosnou konstrukci - jednoduše se totiž zavěšuje na strom a stává se tak přirozenou součástí přírody. Tak doufejme, že výrobcům tenhle skvělý nápad neujde, a nabídka stanů bude brzy o něco zajímavější.)

Viktorie Prokopová: Malorka - stan pro rekreační účely. Fotku i s parádním modelem jsem pořídila včera na přehlídce bakalářek a diplomek, které jsou do dneška vystaveny na UMPRUM. 
Stan se skládá z polyesterové podlážky, PUR matrace potažené plátnem, moskytiéry a nepromokavého pláště a jde i s kolíky jednoduše srolovat do úhledného uzlíčku. 

Na přehlídce letošních diplomek a bakalářek jsem viděla spoustu dalších zajímavých věcí, o kterých určitě ještě budu psát. A jestli je nechcete prošvihnout, běžte se na ně podívat. Dneska máte poslední šanci. Škola je otevřená od deseti ráno do šesti večer. 

středa 25. června 2014

První kulaté narozeniny

Říká se, že člověk na svých dětech nejvíc vidí, jak stárne. I já jsem za dobu svého mateřství zestárla. O celých pět let. Vůbec se mi ale nezdá, že to tak hrozně letí, jak všude kolem slyším. Vždyť jsou ty děti tak strašně dlouho malé. A je to dobře, protože člověk získá hodně času, aby díky nim zmoudřel, a v hodně věcech se poučil. Někdy bych si přála vidět své druhé bezdětné já. Zajímalo by mě, jak moc bych byla bez mateřství jiná. To ale nikdy nezjistím a tak se aspoň snažím o zachycení reality. Vedeme si s Domi deníček, ale v poslední době ho dost zanedbáváme. Ještě, že máme tenhle blog, který zachycuje naše narozeninové reporty. Tady je ten letošní s fotkami od mé lásky a mojí mladší sestry Anežky. Díky jejich profi foťákům a akčnímu nasazení Domčina oslava vypadala jako večírek malých filmových hvězd.)

Když (letos sedmnáctiletá) Anežka zrovna nefotila, tak si hrála.)
Loni si Domi přála dort s Hello Kitty, letos chtěla s tučňákem. V Erhartově cukrárně se jim opět moc povedl. Krásné retro talířky a kelímky jsou z Ljus

Oslava byla ve Vypáleném koťátku a tak se všichni pustili do malování keramiky. I stylová mamka Ali se svojí Sárou.) Na stole dlouho zůstal jeden nerozbalený dáreček, ve kterém se skrývalo ...
... parádní prstové tetování. A zábava byla zaručena. Holky ochotně stály ve frontě u umyvadla, kde jim Anežka tetování aplikovala. Girlanda je od Ice Ice Baby a autorkou toho krásného balícího papíru je japonská ilustrátorka Yukiko Taima, která napsala a nakreslila A Ballet Girl
Černobílý detail na girlandu. Se stejným motivem mají v Ice Ice Baby i pexeso.
Bylo mi jasné, že Domi dostane hromadu dárků, a náš pokojíček bude opět o něco víc praskat ve švech. Snažila jsem se tedy krotit, ale téhle vintage barbíně jsem nemohla odolat. Narazila jsem na ni v dětském second handu v Dejvicích a měla z ní opravdu radost. Hrála si s ní hodně opatrná holčička, protože Barbie je jako nová, koně stále chodí a ještě jsme jako bonus dostaly dva malé poníky navíc. A Domi samozřejmě šílela:)